HarperCollins

Vydavatelství HarperCollins

ÚVOD

Autoři

Robyn Donaldová

Robyn Donaldová

Robyn se narodila roku 1940 na Novém Zélandu. Jako nejstarší dítě v rodině často strašívala své čtyři sestry a jednoho bratra krvavými historkami, obvykle vymyšlenými na základě poslední knihy, kterou si sama přečetla.

Za její vlastní spisovatelskou kariéru mohou vlastně dvě nemoci. Tou první byla chřipka mladší sestry, u níž tehdy Robyn bydlela. Tu zimu její sestra trpěla celou sérií chřipek a ukrutně se nudila. Jednou, jak Robyn vzpomíná, zaskřehotala, že by si ráda přečetla něco veselého a optimistického. Robyn jí sehnala pár knížek z nakladatelství Mills & Boon. Samotnou ji příběhy zaujaly natolik, že si chtěla přečíst další. A protože se jí už nepodařilo žádné sehnat, začala si je pro sebe psát sama.

Druhou nemocí byl infarkt jejího manžela. Když se z těžké srdeční příhody vzpamatovával, všiml si, že Robyn právě dokončila jeden rukopis. A navrhl jí, aby ho „někam“ poslala. Robyn to odmítala, protože věděla, že rukopis zdaleka není dokonalý, ale když i lékař jejího manžela řekl, že ho text pobavil, provedla poslední korektury a román odeslala… O tři měsíce později jí došla nabídka na uzavření vydavatelské smlouvy!

První román vyšel Robyn roku 1977, od té doby jich napsala desítky dalších. V současnosti žije Robyn na severu Nového Zélandu, v zemi, kde nikdy není zima, v domě obklopeném pomerančovníkovými háji, a píše. Občas ji napadá, že psaní knih je vlastně podobné zahradničení. I zde vzniká nová krajina myšlenek ze semínek nápadů, snů a obrazů. A obě tyto činnosti – psaní i zahradničení – mají společné i další věci: dávají možnost zažít pocity naprostého štěstí i nejhlubší beznaděje.

A z obou bolí v zádech…

Robyn stále píše (a zahradničí), oporu jí poskytuje její chápající manžel a dvě dorostlé děti se svými partnery, vnučka a – nesmíme zapomínat! – nesmírně hlasitý, veselý a vždy ke všemu odhodlaný pes rasy, kterou Robyn nazývá skorolabrador.


Zpět